Project: Japan

Koncem jara jsme se s mojí lepší polovičkou rozhodli, že se potřebujeme podívat do Japonska. Čekalo nás Tokio, Kjóto a Osaka, a tak jsem začal plánovat, kde by se dalo nahlédnout pod pokličku místní JDM kultury.

Tokio – Daikoku PA
Začali jsme hlavním bodem programu, mekkou JDM srazů – tokijským Daikoku Parking Area. Parkoviště leží na půl cesty do Yokohamy, uprostřed dálničního křížení. Daikoku PA získalo popularitu hlavně proto, že se napojuje na legendární Wangan Route, kde v 80. a 90. letech pořádala pouliční závody parta známá jako Mid Night Club. Dnes se na Daikoku sjíždějí nadšenci z celého města i ze světa. Nejnabitější jsou pátky a víkendy, ale parkoviště žije každý den.

Protože se na Daikoku nelze dostat jinak než autem, náš výlet začal tím, že nás u hotelu vyzvedl řidič Hikaru, domluvený předem přes Instagram Wangun_OG. Seznámení proběhlo rychle ve stylu: „Čau, čím jezdíš?“, „Saabem, co ty?“, „Silvií.“, „Hezký!“ a vyrazili jsme na cestu. Hikaru nám cestou nadšeně ukazoval YouTube videa, jak po nocích s partou dávají co proto asfaltu na tokijských předměstích, a sem tam kolem nás projelo nějaké JDM auto mířící stejným směrem.

Na místě to bylo to přesně takové, jak si člověk představuje: parkoviště nacpané legendami, které znáte z filmů a videí, zvuky motorů, hromada lidí, neony, muzika a skvělá atmosféra – vše přirozené a neorganizované. Jako první mě upoutal totální klenot a jedno z mých snových aut, hranatý Nissan Skyline 2000 GT-R „Hakosuka“. Dál to byla přehlídka: Nissan Skyline R32 „Godzilla“ která klidně mohla zrovna vyjet z montážní linky, replika Toyota Supra z Rychle a zběsile vyvedená do posledního detailu, široký jako tank Nissan Skyline R34 Calsonic, designově šílená „bosozoku“ Liberty Walk Nissan Silvia, nebo hned několik Hond NSX, které člověku sahají sotva po pas. Auta upravená i neupravená, na design, rychlost nebo drifty. Navíc každých pár minut byl slyšet ostrý odjezd partičky, která vyrazila na projížďku. Celá paráda se ale rychle začala rozpouštět, prý byli na cestě policajti. Do dneška setkání na Daikoku policii dráždí a tak se hraje na kočku a myš.

 

Disclaimer: Ano, lidí s foťáky a mobily tam byla spousta a ano, hodně aut bylo i JDM rentalů. Nicméně v tom množství se to ztratilo.

Módní čtvrti, Akihabara, parkoviště UDX a Liberty Walk
Daikoku naštěstí není jediným místem v Tokiu na car spotting. Japonci mají benzín v krvi a noční řádění si opravdu užívají. Možná v kontrastu s rutinou všedních dní. Čtvrti jsou tematicky rozdělené – například v módních čtvrtích Roppongi a Ginza se člověk ocitne obklopený domy LV, Cartier, Rolex a dalšími. To odpovídá i autům, které jezdí po ulicích: Lamborghini, Ferrari, McLaren a nejčastěji Porsche 911 ve všech varianách i rocích výroby. Auta projíždějí hlavní ulicí v „kochacím tempu“ a občas trochu přidají plyn. Krásná podívaná, ale trochu tomu chybí srdíčko.

Přesně opačnou atmosféru jsme našli ve čtvrti Akihabara, známé také jako Electric Town – nejvyhlášenější čtvrť pro vše digitální a spojené s „otaku“ kulturou. Každý den až do noci jsou ulice plné lidí, barů, obchodů s figurkami a heren. Možná i díky anime Initial D se zde krásně prolínají geekové, salarymeni, anime děvčata a autíčkáři. Narazili jsme tu na legendární „tofu hatchiroku“ Toyotu AE86, čistý bílý Skyline nebo dvojici bílých RX-7.

V Akibě je také podzemní parkoviště budovy UDX. Dříve se tam pořádaly JDM srazy. Dnes už je spíše reliktem. Parkoviště je hlídané a kdo tam nepatří, musí rychle pryč. Mísťňácká setkání se už dějí pouze na doporučení a pokaždé jinde, aby se vyhnula pozornosti instagramerů a youtuberů, kteří začali scénu v posledních letech houfně „kolonizovat“.

Poslední zastávkou v Tokiu byl obchod Liberty Walk v Harajuku, hezký dvoupatrový obchod s merchandise značky Liberty Walk.

Hornaté Hakone a tradiční Kjóto
Další zastávkou na naší cestě bylo Kjóto. Cestou jsme se ještě zastavili v Hakone u hory Fuji. Silnice kolem Fuji jsou totiž známé jako „touge“, tedy: „vlásenky“. Po pár zatáčkách vám je jasné proč zrovna na takových silnicích driftování vzniklo. Úzké, klikaté asfaltky s perfektním povrchem. V některých zatáčkách byly vidět stopy driftu, někde už ale byly na dělící čáře namontovány hranaté, poměrně agresivní retardéry. Bokem jsme sice nikoho jet neviděli, ale na pěkná auta se dalo narazit bez většího problému. Jedovatě zelené Porsche 911 GT3, parta supersportovních motorek, upravená a trochu odrbaná Silvia a další. Keiichi Tsuchiya sice začínal v horách Usui-touge, severo-západně od Tokia, ale i tak byl zážitek se po podobných silnicích svézt.

Kjóto si drží tvář tradičního předválečného Japonska. S Tokiem je nesrovnatelné a nabízí zase úplně jiný pohled a scenérie.Krása Kjóta pro mě spočívala právě v kombinaci starého Japonska a plechových klenotů v dokonalém stavu. Párkrát se nám poštěstilo i v Kjótu takové kousky našli. Při procházkách ulicemi jsme narazili třeba na naše poměry miniaturní dřevěný domeček s ještě menší garáží, ze které kouká jasně modré Subaru Impreza WRX Bugeye, nebo nádherně modrý a v dokonalém stavu udržovaný Mini Cooper.

Osaka
Poslední zastávkou byla Osaka, hlučná, intenzivní a odvážná. Zde jsme konečně zahlédli VeilSide Mazdu RX-7 a pod hotelem nerespektovala noční klid skupina rebelů na motorkách. Takzvaných „bosozoku“ na protáhlých lowrider skůtrech. Po setmění je nejživěji ve čtvrti Americamura, konkrétně u Triangle Parku, kde se autíčkáři předvádějí s Ferrari, Mercedesy a prosvícenýnmi a blikajícími Toyotami Crown. Okolo Osaky jsou parkoviště a meeting spoty podobně jako v Tokiu, ale tam už se nám nepodařilo se dostat. Snad příště.

Závěrem
Japonsko mě automobilovou kulturou, asi nepřekvapivě, naprosto nadchlo. Přes úvodní skepsi, jestli není Daikoku už jen turistická atrakce, jsem odjížděl s očima na vrch hlavy. Podle toho, co jsem viděl, mohu nahlásit, že Tokio, Hakone, Osaka i další místa stále živoucími centry motorsportové kultury a těším se, až se tam znova pojedu podívat. Pomalu začínám skládat další výlet, možná tentokrát čistě petrolheadí, zaměřený na Spoon, RWB shop, Suzuku, Ebisu a živé drifty v Yokohamě a Osace. Uvidíme :) 

Zajímavost na závěr: Japonci vědí, že motorsport je jejich turisticky zajímavý artikl a dobře toho využívají – JDM půjčovny, drift lekce nebo Daikoku tours jsou fungující byznys.