Pannonia ring je horská dráha! (2. kolo Amatér Endurance Cup)

Po asi 3 měsících od prvního kola Amatér Endurance Cup, které se konalo na mosteckém autodromu, jsme se vydali se SAAB týmem (David, Míla, Michal, Lukáš a Terka) na kolo druhé. Tentokrát na maďarský okruh Pannonia Ring. A taky tentokrát poprvé na okruh v zahraničí. Nemohl jsem se dočkat a po dlouhé době jsem byl zase před závody příjemně nervózní.

Náš závodní víkend začal už v sobotu přípravami a testovačkou v Letňanech. SAAB byl čerstvě obutý na nových lepivých Hankook T3 hard gumách, za které mockrát děkujeme MK Racing a Zavodniauta.cz. Z pneumatik jsme byli nadšení. Trochu jsme se akorát báli toho, jestli vydrží 6 hodin rozpáleného asfaltu na maďarské rovině, protože už za studena byly jako žvýkačka. Auto jinak fungovalo skvěle, nikde nic neklepalo, jelo, brzdilo, zatáčelo. V neděli už jsme jen naložili zázemí, všechny členy týmu a vyrazili směr Pannonia. Velké díky patří taky  Martinovi Haldovi, který za svoje Cayene zapřáhl podval na 2 auta a ke svému závoďáku přibalil i náš na cestu tam i zpět.

Pořadatelé AEC nejspíše věděli, proč zrovna Pannonii. Podle Wikipedie je to jeden z nejbezpečnějších okruhů na světě a na podzim nás čeká Slovakia Ring, tak asi abychom měli kde trénovat. Kromě toho, že je okruh v zahraničí, je to zatím také nejdelší okruh, na kterém jsme kdy jeli. Proti mosteckému autodromu, který má 4,2 km, je Pannonia o 500 m delší, na 4,74 km. 

Po příjezdu jsme připravili depo, Terka rozbalila občerstvení, ubytovali se a zbytek večera strávili výměnou zkušeností s týmy okolo nás. Dozvěděli jsme se například, že Soba můžeme snížit “ty vole o aspoň 4 prsty”. Když se všechno trochu usadilo, byla možnost si okruh projít. Vzali jsme koloběžku a postupně si trať projeli. Asfalt byl jak struhadlo. Zkonstatovali jsme, že to bude to držet, ale bude to žrát gumy a večer završili posezením u pivka. 

Předpověď jsme sledovali už pár dní dopředu a přesně na náš závod mělo pršet z horka. Předpověď, nekecala... Ráno jsme se vzbudili do slejváku. Výborně, aspoň bude zábava! Déšť ale přešel a trať začala celkem rychle vysychat, takže kvalifikace se nakonec jela na suchu. Původní obavy, že máme moc měkké obutí se pomalu začaly překlápět do mírného optimismu. Měli bychom mít gumy přesně na tyhle podmínky. 20 až 25°C, sucho a sem tam mokro. Chvíli se nám povedlo vést kvalifikaci, nakonec jsme ale startovali ze 7. místa. 

Nejmenší ořech si vytáhl Míla, takže na Pannonii startoval. Vše šlo dobře. Trať většinou suchá, občas trochu kapalo. Zhruba hodinu po startu přišla průtrž mračen. I Hankooky, které do té doby držely ukázkově měly co dělat a na vodě začaly klouzat. Mílovi zároveň přestal fungovat stěrač na straně řidiče, takže jel doslova po hmatu. Zvládl to ale bez problémů a po hodině a půl zajel do depa na střídání.

Stěrač jsme utáhli, do auta sedl David a začal krásně dotahovat konkurenci. Abychom to ale neměli zadarmo, po zhruba 40 minutách nám zahlásil do vysílačky, že stojí na trati a auto nejede. To je to poslední, co chcete na závodech slyšet. Rychlý odtah do depa, chvíle laborování a heuréka! Do motoru nešel benzín. Problém byl u filtru paliva, kde vyskočilo kolínko a benzín tekl na podlahu místo do válců. Lukáš vyrobil “racing” rychloopravu páskami a byli jsme zpátky na trati. Spadli jsme sice ze druhého místa na třetí, ztrátu ale David ještě zvládl dotáhnout, než auto předal mě.

Do auta jsem sedal s tím, že se v klidu rozjezdím a pomalu začnu přidávat. Panonnii jsem měl ale najetou ze simu, auto jelo jak střela a drželo skvěle, takže jsem už po půl kole měl pedál na podlaze a lízal nárazník první oběti. Jediné s čím jsem bojoval, stejně jako kluci, byla trochu náladová reakce na plyn. Někdy to zatáhlo, někdy míň. Budeme muset dořešit jednotku na nějakém trackdayi s laptopem v autě.

Ke konci závodu přestalo pršet a jediné co bylo potřeba bylo dotáhnout auto do cíle. Zhostil se toho opět David a už za pár kol jsme z vysílačky slyšeli “Klucí, jaký jsou časy? Já se tu honim s Porschákem!”. Po 6 hodinách jsme dojeli na 6. místě celkově z 35 aut a 2. v kategorii. Víme ale, že na první máme. DH Racing s lamino BMW gratulujeme a už teď se těšíme na Slovakia ring na podzim :) 

A jaká teda je Pannonia? Ve srovnání s Mostem pocitově plynulejší a techničtější na správné provázání rychlých zatáček. Největší atrakcí byla ale jednoznačně první zatáčka. Je to spíše takový zlom a navíc v dolíku. Letíte 200, hlídáte si marker vzdálenosti na sešlápnutí brzdy. Zpomalíte jen tak akorát, abyste lízli velkorysý apex, díky kompresi se v zatáčce zakousnete gumami do asfaltu a necháte se vystřelit přesně na obrubník na výjezdu. Je to jako na horské dráze.

Závěrem, byl to pro nás zatím asi nejlepší závodní zážitek. Okruh byl něco nového a extrémně zábavného, auto fungovalo, pneumatiky vyloženě vybízely k tomu, aby se člověk choval trochu jako chuligán a parta lidí okolo AEC je skvělá. Velké díky patří Hankook a MK Motorsport za skvostné obutí, organizátorům, Martinu Richterovi a Petru Kameníkovi za vedení takhle skvělých závodů. Taky našemu doprovodu Lukášovi a Terce za servisní, tankovací i občerstvovací podporu a všem, kdo s AEC jezdí. Je super jezdit někde, kde je takováhle pohoda, a přestože se jezdí sportovně, jezdí se hlavně pro zábavu.

Zdraví SAAB Racing tým a těšíme se příště!

P.S.: Velká gratulace ABL Racing týmu Mercedesáků k prvnímu místu!